Moje DofE cesta

Při prvních zmínkách o programu Dofe to pro nás byla docela výzva, ale zároveň velké dobrodružství. Nikdo z nás nečekal, jaké obrovské posuny naše osobnosti udělají. Volíte si cíle ve čtyřech oblastech na různou dobu podle úrovně. Dobrovolnictví, dovednost, pohyb a expedice. My jsme se tentokrát rozhodli zdolat bronzovou úroveň.

Začala jsem s dobrovolnictvím, kde jsem pomáhala v místním klubu seniorů. Bylo úžasné vidět, jak můj čas a péče mohou udělat radost v životech ostatních. Pravidelně jsem ho navštěvovala a se seniory vyráběla, pekla nebo si jen povídala.

Další mou oblastí zaměřenou na dovednost byla hra na klavír. Postupně jsem se učila stránky obsáhlé skladby a pilovala detaily.

Nejdelší aktivitou byl běh. Rozhodla jsem se pravidelně běhat a splnit si cíl, uběhnout 10 km za hodinu. Nebylo jednoduché si pravidelnost udržovat, ale aplikace a můj vedoucí mě k tomu vedli. Nejtěžší období nastalo v zimě, kdy dny byly krátké a počasí mrazivé. Přesto jsem se ale nenechala odradit a s během pokračovala. Všechny tři oblasti se mi podařilo s radostí splnit.

Největší dobrodružství nás ale čekalo nakonec. Skupinová expedice. Nejprve nás čekala cvičná jednodenní expedice, na kterou jsme s mojí skupinou vyrazily do Kněževse. Naše skupina se skládala z šesti dofáků, hodnotitele a mentora. Na těžké batohy mnohé z nás nebyly zvyklé. Batohy dosahovaly váhy až 12 kg. S sebou jsme si nesly všechno potřebné, včetně stanu, jídla a náhradního oblečení. Nebylo to tak jednoduché, jako se mohlo zdát. Předcházely tomu dlouhé hodiny domlouvání, zařizování a plánování. Vše se ale vyplatilo a ukázalo se za užitečné na ostré expedici, na kterou jsme vyrazily do oblasti Kokořínska.

Během expedice jsme měly možnost prozkoumat nádhernou přírodu, vyzkoušet své dovednosti přežití a poznat osobněji členy naší skupiny. Bylo to docela těžké, ale zároveň velmi zábavné. Během expedice jsme se učily orientovat se s mapou a kompasem, rozdělovat si úkoly ve skupině a spolupracovat při plánování trasy. Musely jsme také zvládnout vaření na přenosném vařiči, který byl součástí našich batohů. Součástí každé expedice je i cíl, který se má společně splnit. Do našeho patřily hry, jejichž součástí je trénink komunikace nebo dotazník o názorech veřejnosti na nekonfliktní otázky.  Expedice s sebou nesla samozřejmě i negativní stránky. Cestou na místo určení, jsme minuly odbočku a cesta se nám protáhla o více než 4 km. Nechyběl ani nácvik první pomoci, který nám zajistila naše mentorka. Nakonec se vyvrknutý kotník ukázal jako falešná informace a v cestě jsme naštěstí mohly pokračovat dále. Nevykolejil nás ani déšť, který nás zastihl pod hradem Kokořínem nebo v lesech v okolí Mšena. Sice unavené, ale v pořádku, jsme dorazily  domů v i se spoustou emocí a vzpomínek.

Zakončením programu je slavnostní ceremonie, kde vám je udělen diplom a odznak za absolvování úrovně. My jsme se sešli v galerii v Kutné Hoře. Oceněni byli nejen bronzoví hrdinové, ale i hrdinové stříbrné úrovně. I u nás na škole máme jisté odvážlivce, kteří se pustili do další úrovně. Formální část ceremonie trvala celkem hodinu, během níž bylo oceněno spousta dofáků. Po ukončení jste mohli v doprovodu drobného rautu navázat komunikaci například s držiteli vyšších úrovní.

Nyní je spousta z nás hrdými držiteli odznaku bronzové úrovně Dofe.

Kateřina Benešová