V pátek brzy ráno, jsme se sešli na nádraží a po chvilce čekání jeli našim prvním vlakem směr Žloukovice. Za cestu jsme párkrát přestoupili, ale uběhlo to opravdu rychle. Ještě než jsme vyrazili z Hlavního nádraží jsme se rozdělili do skupinek a následně jsme ve vlaku plnili zadané úkoly. Například když jsme dorazili do Žloukovic, dostali jsme za úkol sehnat provázek a chleba. Všechny týmy měly splněno, tak se vyrazilo na chatky. Když jsme dorazili, měli jsme chvíli oddych z té “náročné” cesty a vydali jsme se ještě na náročnější. Nebyla by to 8.E, aby se už před odchodem nesnažila prosit, aby jsme zůstali na chatkách, ale marně. Cesta byla dlouhá, bolestivá a namáhavá a po skoro všem co se nám mohlo stát (včetně toho, že jsme zabloudili - zmiňme, že to nebylo naší vinou, ale spíš paní učitelky), jsme konečně dorazili na hrad Křivoklát. Po námaze jsme se ještě osvěžili ve vodě a šli jsme na prohlídku.
Byli jsme tak vyčerpání, že jsme si dokonce několikrát malém sedli na exponáty, ale musím říct, že to bylo zajímavé. Cesta zpátky byla odpočinková a zakončili jsme to koupáním v Berounce. Když jsme dorazili na chatky, krátce jsme se zabydleli a šli na večeři, po které jsme si pustili písničky a řvali jsme na celý areál. Po té velké námaze a malé noční hře (kdy jsme úspěšně strašili naše učitele) jsme si šli lehnout.
Probuzení bylo poměrně rychlé, protože následovala rozcvička a snídaně. Měli jsme chvíli čas na zabalení a už jsme byli zase na nohou. Tentokrát jsme šli naštěstí správně a po asi 30 minutách jsme došli na krásnou vyhlídku.Po dalších asi 20 až 30 minutách chůze jsme došli do města, kde jsme si dali jidlo a koupili všechny možné sladkosti co šly. Tato cesta uběhla rychle (díky Martinově repráku). Měli jsme hodně času a tak jsme si sedli k vodě a někteří se koupali, někteří si byli dát něco dobrého (nebo v mém případě KAFE). Museli jsme zase pospíchat, protože nám ujel málem vlak, ale když jsme dorazili na nádraží, zjistili jsme, že to má vlastně zpoždění, tak jsme znovu pustili naše oblíbené písničky a čekali. Cesta vlakem byla klidná, ale i tak se toho stačilo hodně stát- třeba pán, co řval na celý vlak nebo naše klasika, kudy na Václavák/Hlavák?
Ale musím říct, že jsem si to moc užila a přijde mi, že to hodně zlepšilo kolektiv ve třídě a určitě se budu těšit na další výlety - doufám, že někam pojedeme co nejdřív :)
Kristýna Šípková, 8.E
Nahrávám data...
Copyright © 2016 - 2024 | Základní škola Roztoky &   Vitalex Computers s.r.o. - Tvorba webových stránek | Prohlášení o přísupnosti | Cookies