Děsivé dýňování

Konec měsíce října je spojen se strašidelnými příběhy. Jestli chcete, můžete si přečíst ten, který se odehrával v minulých dnech v několika třídách v naší škole.

Jste učitelka, je poklidné ráno a dopíjíte si svou kávu. V tom zaslechnete z chodby nepředstavitelný ryk doprovázený zlověstným cinkám kovu o kov. Do místnosti vtrhne přes 20 dětí po zuby vyzbrojených lžícemi a příborovými noži. Útěk už bohužel nepřichází v úvahu. Musíte té tlupě statečně čelit a diplomaticky všechny přesvědčit, aby své nástroje zkázy prozatím zanechaly v klidu. S blížící se poslední hodinou stoupá napětí, vaše kolena se třesou a hlas se chvěje. Konečně nastal čas, kdy můžete dětem předhodit místo sebe dýni.

Děti se na ni vrhají se zlověstnou jiskrou v oku. Dýňová semínka a dužina létají skutečně všude. Po dětských ručičkách stéká lepkavá šťáva a nasládlá vůně mnoha kil zeleniny okamžitě vyplní celý prostor. Jsou to doslova „dýňová jatka“. Ze všech stran se ozývá volání o pomoc. Pobíháte po místnosti – tu vydloubnete očičko, tady párátkem připíchnete ulomený zub, támhle ošetříte drobný šrám a už spěcháte vyříznout nosík či lehce poupravit nepovedený škleb…

Když najdete chviličku, abyste setřeli krůpěj potu z čela a rozhlédli se po místnosti, zjistíte, že všichni zaujatě pracují, vzájemně si pomáhají a pod rukama jim rostou roztomile hrůzostrašné dýňové lampičky.

Stálo to za to! Tak zase za rok….. :)

Za všechny zúčastněné

Martina Chaloupková