Projekt "HUDBOU K SOBĚ"

Hudba byla od pradávna součástí lidského společenství. Jaký by to byl školní život bez hudby? Jasně, že smutný. Teď jsme ale trošku smutní my, protože letošní celoroční projekt „Hudbou k sobě“ realizovaný ve spolupráci s Českou filharmonií a s hudebníkem Ondřejem Tichým končil slavnostní tečkou – velkým společným koncertem v pražském Rudolfinu.

Za uplynulé dva školní roky naše děti již mají za sebou setkání s hudebníky přímo ve třídě, setkání v prostorách Rudolfina i online setkávání s dalšími třídami a hudebníky. Po celou dobu projektu nad námi drželo ochrannou ruku a poskytovalo podporu lektorské oddělení Rudolfina, kterému velmi děkujeme. Plnili jsme různé úkoly a výzvy, točili, skládali a nahráli jsme úkoly pro další kamarády zapojené do projektu, složili a nacvičili jsme několik rytmických bloků. Učili jsme se používat různé nástroje, svůj hlas, vyjadřovat se beze slov, projevovat své emoce, ztrácet ostych, naslouchat a objevovat možnosti hudebních nástrojů a jejich spojení v improvizaci nebo hudbě, kterou budeme tvořit. Vyráběly jsme i vlastní hudební nástroje.

 Tento projekt kromě jiného otevřel i příležitost navázat nové vztahy, mohli jsme zažít krásu skupinové práce či nonverbální komunikace, podařilo se nám navázat kontakt s vrstevníky v dalších školách, kteří za námi do Roztok přijeli na hudební dílnu nebo na společnou vycházku po okolí našeho města.

Jsme přesvědčeni a věříme, že právě nyní můžeme využít zázračné moci hudby a přinést radost a porozumění mezi naše žáky a jejich nové kamarády a spolužáky z Ukrajiny. Hudba může být významným pomocníkem v této nelehké době. Od března naše děti malovaly obrázky a vyráběly dárečky, které muzikanti s sebou vozí na dobrovolnické hudební dílny po českých školách. V prvním květnovém týdnu s námi vyrazily mladší ukrajinské děti do Rudolfina na dílnu, po ní jsme navštívili Pražský hrad a prožili krásný slunný den v zahradách hradu. V polovině května nás čekal velký závěrečný slavnostní koncert, kterého se účastnilo všech 12 škol zapojených do projektu, a také všichni muzikanti, se kterými jsme se uplynulé dva roky potkávali. Po koncertu jsme pak ještě vyrazili do Národopisného muzea a na Petřín.

V závěru května za námi a našimi ukrajinskými kamarády přijeli v rámci dobrovolnických setkávání muzikanti a děti z pražské školy Dobromysl na společnou hudební dílnu. Byla nás plná „zasedačka“, krásně jsme si to užili, škola se chvílemi otřásala, díky naší ukrajinské paní učitelce Zorjaně jsme se dozvěděli se, že lidová píseň „Oj, Maričko“, kterou s Ondřejem zpíváme, má ještě další sloky. Doufáme tedy, že je postupně zvládneme.

A co dál? Nás – učitele a učitelky, muzikanty a rudolfinské lektory ještě čeká závěrečné setkání. Tak jako loni touto dobou ale již všichni víme, že bychom rádi na uplynulé dva roky navázali a v projektu chtěli pokračovat i v příštím školním roce.

Mgr. Jitka Ramdanová, DiS.