Kotva
Bakaláři

 
 

Důvody stávky

Vloženo: 5.11.2019 | Autor: michal.slama | Zobrazeno: 260x | Zatím neupraveno

Vážení rodiče,
dovoluji si Vás informovat o důvodech, proč se naše škola zúčastní jednodenní stávky konané 6. 11. 2019.
Věřím, že tyto důvody pochopíte s podpoříte nás.
Děkuji a přeji příjemný den.

Za Základní odborovou organizaci při ZŠ Z. Braunerové v Roztokách
předsedkyně Mgr. Valerie Čermáková

Současný požadavek odborů považuje Pedagogická komora za minimalistický. Původní slib zněl, že se pedagogickým pracovníkům zvýší platy o 15%, nyní to má být jen 8% do tarifů a další virtuální 2% do nadtarifní části platu.
Platy českých učitelů tvoří jen 64% průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Je to nejméně ze států OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a EU.
Příslib navýšení platu učitelů na 130% průměrné mzdy v ČR zazněl poprvé před 16 lety.
ČR dává na školství o čtvrtinu méně, než je průměr vyspělých států světa. „Platy učitelů sice vzrostly od roku 2013 o 31%, ovšem průměrná mzda v ČR stoupla ve stejném období o 27%. Rozhodně tudíž nelze hovořit o masivním zvyšování, jak tvrdí premiér, jedná se spíše o valorizaci,“ říká Radek Sárközi, koordinátor vzniku Pedagogické komory.
Učitelé kromě výuky musejí zajišťovat řadu dalších činností, které nemají adekvátně zaplaceny. Např. příplatek za třídnictví začíná na 500 korunách měsíčně, což je 25 Kč za hodinu, tedy hluboko pod minimální mzdou. Obdobně příplatek pro koordinátory ICT, metodiky prevence nebo koordinátory tvorby školního vzdělávacího programu tvoří pouhých 1 000 Kč měsíčně a od roku 2003 se nezvyšoval. Vládní strany již více než rok blokují projednání těchto příplatků v Poslanecké sněmovně.
Řadu let také stagnují finance na pomůcky a učebnice. V r. 2007 činily ostatní neinvestiční výdaje na jednoho žáka ZŠ 1 028 Kč, letos to bylo 1 136 Kč ročně. Školy z těchto peněz musí platit i náhrady platu v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnanců nebo kurzy pro pedagogy.
Dlouhodobé podfinancování se projevuje i v tom, že školám chybí podpůrný administrativní, technický i odborný personál, správci sítě nebo sekretářky. Pracovní doba českého učitele činí více jak 9 hodin denně, aniž by měl 20 hodin odpracovaných měsíčně navíc zaplaceno.
Neexistuje program pro prevenci syndromu vyhoření u pedagogů. Stále narůstá administrativa. Obrovský nápor na učitele přinesla špatně nastavená inkluze. I z těchto důvodů ředitelé škol marně shánějí učitele.

Na učitele 1. stupně připadá v ČR průměrně 19 žáků, v Polsku 11 žáků. V jedné třídě základní nebo střední školy může být v ČR až 34 žáků. Letos na jaře v Polsku podpořili stávku i rodiče dětí, dokonce se jim i skládali na stávkový fond.
Hlavním smyslem stávky je upozornit veřejnost, že politici neřeší problémy, které se ve školství postupně nastřádaly, což má negativní důsledky na kvalitu vzdělávání, tedy především na děti.